Historie neurochirurgie v Brně
(zpracoval V. Smrčka)
Dá se říci, že obor jako takový se začal v Československu rozvíjet až po druhé světové válce. I když akademik Arnold Jirásek, ve snaze o všestranné zaměření své I. chirurgické kliniky v Praze, a profesor Vladimír Novák, traumatolog v Úrazové nemocnici v Brně, spíše občasně prováděli některé neurochirurgické výkony.
V brněnské fakultní nemocnici založil v r. 1948 třiceti lůžkové neurochirurgické oddělení prof. Podlaha, tehdejší šéf I. chirurgie, jako součást své kliniky. Profesor Podlaha za války prošel koncentračním táborem, kde dokonce pod hrozbou zbraní musel operovat zraněné příslušníky SS. Byl to člověk velmi zkušený, který správně odhadl, kterým směrem se má chirurgie rozvíjet. Vedoucím tohoto neurochirurgického oddělení se stal tehdy docent Jan Navrátil. Protože nebyla antiedematózní léčba a zcela chyběly zkušenosti, velmi často docházelo k otoku mozku a popraskání korových cév. Výsledky tak bývaly tristní.
Navrátila, ačkoliv byl zkušený operatér, průběhy operací nakonec natolik znechutily, že přijal v r. 1952 nabízené místo šéfa II. chirurgie, která byla zaměřena na operace srdce a cév. Svoji přímo nadnárodní kvalitu projevil Navrátil v r. 1966 a později, kdy vyhrál konkurz na místo přednosty II. chirurgické kliniky ve Vídni.
Vzhledem k tomu, že se narodil v českém okrsku Vídně v r. 1912 a znal dokonale německy, měl určitou výhodu, ale od dob Albertových podobná situace nenastala a zřejmě tak hned nenastane ani obráceným směrem.
Mezitím byl pověřen vedením brněnské neurochirurgie asistent Otto Gotfrýd. Mimo jiné zavedl operování plotének na boku, byla vylepšena anesthesie a dehydratace. Vzhledem k tomu, že Gotfrýd studoval za války v Německu, Marburg an der Lahn, získal velkou pečlivost a preciznost, kterou vyžadoval i od svých asistentů. V roce 1969, po habilitaci Gotfrýda, se oddělení stalo samostatnou klinikou. Klinika se zvětšila na 44 lůžek, dojížděla spousta pacientů ze Slovenska, rozšířila se traumatologická služba, hlavně pod tlakem krajského chirurga. Zpočátku se tak dělo obráceným směrem, tedy převážně nočními výjezdy do okresních nemocnic, kde se operovalo s nevyhovujícím vybavením. Kdo to zažil, tak na to nerad vzpomíná – nejprve 2 hodiny v sanitce např. do Gottwaldova, potom s přípravou 3 – 4 hodiny na sále a 2 hodiny zpět. Teprve CT + vrtulník rozhodly o opačném směru, kdy pacient byl převezen na sál kliniky. Výsledky v centralizaci léčby ukázaly to co se dalo čekat – toto je jediný správný trend.
To již byl nějakou dobu šéfem kliniky doc. Roman Schröder, uvážlivý operatér, který svoji praxi začal na chirurgii v Banské Štiavnici. Jako rodák z Brna se začátkem 60-tých let do Brna vrátil a to přímo na zmíněné neurochirurgické oddělení. Po habilitaci byl v r. 1982 jmenován nástupcem doc. Gotfrýda ve vedení kliniky. V té době bylo též v Brně zavedeno CT a počty indikovaných nemocných začaly prudce stoupat. V průběhu let na kliniku postupně přišli: Dr. Smrčka V.1965, dr. Novák 1972, dr. Kremr 1973, dr. Ventruba 1976, dr. Vidlák 1982, dr. Musil 1982. Klinikou prošla i řada dalších – postupně třeba neurologové dr. Nosová, dr. Ondroušek, dr. Fišerová, a dr. Baudyšová. To byl základní tým pozdní Gotfrýdovy a Schröderovy éry.
V r. 1992 se klinika přesunula na nové pracoviště do prostor FN Brno, Bohunice. Přednostou tam zůstal až do roku 1996 doc. Schröder. Zbylá část, vedená primářem Vladimírem Smrčkou zůstala v prostorách FN u Svaté Anny jako samostatné oddělení. Stavy lékařů se mezitím doplnily na obou pracovištích. Do Bohunic nastoupil dr. Martin Smrčka, dr. Juráň, dr. Máca a další lékaři. Na Pekařskou potom dr.Strnadel, dr. Pábl, dr. Zeman, dr.Chrastina a dr.Brichtová. Přišel rovněž prof. Nádvorník z Bratislavy, který v Brně zavedl stereotaxi.
V roce 1992 se rovněž založil dětský neurochirurgický ordinariát pod vedením dr. Ventruby. Tento sídlil ve FDN v Brně v Černých polích.
V roce 1996 se stal přednostou kliniky v Brně Bohunicích doc. Vladimír Smrčka a současně primářem na Pekařské dr. Novák. V tomto období byl na klinice převzat model hlavně amerických pracovišť, tj. subspecializace. Byl vytvořen cévní tým (Smrčka V., Smrčka M., Juráň), stereotaktický tým (prof. Nádvorník, dr. Svoboda T., dr. Neuman), endoskopický (dr. Máca, dr. Vidlák), onkologický (dr. Musil, dr.Fadrus, dr. Duba, dr. Sova), hydrocefalus (dr.Vybíhal). Ostatní operativou se zabývali všichni, přičemž dr. Kryštofová na sebe zvláště upozornila svými výkony na periferním nervovém systému. V tomto období byly zavedeny nové priority – transnasální přístup k hypofýze, peroperační magnetická rezonance.Tyto byly použity jako vůbec první v republice. Rovněž byly zavedeny do praxe invazivní radiologické metody a ve spolupráci s onkologií Masarykova onkologického ústavu –byl užíván LINAC k radiochirurgii s těsnou spoluprací našich lékařů. Stereotaxe byla hojně využívána – nejen jako metoda funkční neurochirurgie, ale i u traumat a dalších disciplín oboru.
Čas ukázal, že zřízení druhého pracoviště bylo rozumné neboť zájem o neurochirurgické výkony stoupl v této době na více než 2 500 za rok na klinice v Bohunicích a kolem 2 000 na Pekařské. V roce 2002 se z oddělení neurochirurgie FN u Sv. Anny stala rovněž klinika, kterou nadále vedl doc. a později prof. Zdeněk Novák. Dětské oddělení, které zůstalo součástí chirurgické kliniky ve FDN se rovněž rozšířilo o dr. Brichtovou a dr. Mackerleho.
V r. 2005 vystřídal prof. Smrčku V., po konkurzním řízení na post přednosty kliniky jeho syn doc. a později prof. Martin Smrčka.
Pracoviště zůstalo součástí systému doškolování v neurochirurgii,jednotliví subspecialisté získali dokonalou profesionalitu a týmy zůstaly stabilizované. V tomto období se výrazně zdokonalilo technické zázemí a byl udržován stálý kontakt se světovými pracovišti.